Vítejte v obci Radňoves na Vysočině

Obec Radňoves je malebná víska na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, v části zvané Křižanovská vrchovina v nadmořské výše asi 540 metrů. Obec leží 12 kilometrů severně od města Velká Bíteš a 16 kilometrů od města Velké Meziříčí. V současnosti zde žije 107 obyvatel. Do katastru obce čítajícího 273 hektarů také patří čtyři okolní samoty. Radňoves je jedinou obcí s tímto názvem v České republice. Původně se jmenovala Radina ves, což zřejmě podle pověsti vycházelo z hradu, pod nímž byla vesnice vystavěna. 

Uprostřed návsi, stojí od roku 1769 kaplička. U kapličky je také umístěn kamenný kříž věnovaný Radňoveskými občany v roce 1913 . Poblíž byla postavena víceúčelová budova obecního úřadu, kde je v suterénu umístěna hasičská zbrojnice s klubovnou, dále prodejna a zázemí obecního úřadu. Škola byla v Radňovsi postavena v roce 1874, ale současné děti navštěvují školu ve Žďárci.

Historie obce

Radňoves je to typ vesnice založené ve středověku jako lesní lánová okrouhlice, jejíž paprsky lánů se pravidelně rozšiřují do okolní krajiny, První písemná zmínka o obci Radňoves pochází ze 14. století, v roce 1364. Patřila mimo jiné pánům z Osového i Mitrova. Dokonce existuje pověst, že blízká pevnost byla s Mitrovem spojena podzemní chodbou. V roce 1894 byl založen společně s obcí Vidonín sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 se sbor rozdělil a ještě v témže roce radňoveští zakoupili ruční čtyřkolovou zápřahovou stříkačku. Tuto koňskou stříkačku udržují dodnes a hasiči se s ní mimo jiné zúčastnili natáčení filmu Andělské oči nebo reklamního spotu na pivo (na což jsou patřičně hrdi). Byla také vystavena na Všeobecné výstavě v Praze v roce 1992 a na evropském setkání hasičů Pyromeeting v Brně a celorepublikových srazů historické techniky v Litoměřicích v letech 1998, 2004, 2007 a 2010.

Životní prostředí

Obec Radňoves se nachází se v nadmořské výšce 585 m.

Z biogeografického pohledu obec Radňoves přísluší do hercynské podprovincie a nachází se na okraji Velkomeziříčského bioregionu, v těsném sousedství se Sýkořským bioregionem.

Vegetační stupeň zde je submontální. Obec se nachází ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny.

Hlavním stavebním prvkem zde jsou ruly a ortoruly. Z půd zde jsou dominantní zcela kyselé kambizemě, ve sníženinách jsou zastoupeny pseudogleje. Převládá 4. bukový vegetační stupeň, který místy přechází do 5. jedlobukového. Vzhledem k minerálně chudým polohám a kyselému substrátu přísluší společenstva do trofické řady B, B/C, C řady B. Podle vlhkostních poměrů převládají hydrycké řady normální, zamokřené, výjimečně omezené řady.

Flóra na území naší obce je specifická tím, že leží na rozhraní dvou bioregionů. To znamená, že je tvořena přechodem mezi oboumi bioregiony, nalezneme zde zástupce hercinské květeny s výjimečným výskytem submontálních druhů: například ostřice chlupaté, řeřišnice trojlisté, rosnatky okrouhlolisté. Mezi typické dřeviny tohoto území patří jalovec obecný, brslen bradavičnatý, bříza bělokorá, dub zimní. Fauna je zastoupena druhy mezi nimiž některé jsou zapsány v červené knize: ježek východní, západní, rak říční, perlorodka říční, mlok skvrnitý, čolek obecný, ještěrka obecná, užovka hladká, kobylka obecná, otakárek fenyklový, vlaštovka obecná, ledňáček říční, svižník obecný, holub dubňák, bažant obecný, křepelka polní, koroptev polní, netopýr brvitý, veverka obecná, zajíc polní, liška obecná.